Číslo 1, ročník VIII., 2019

Editorial

Okno do zahraničí

Výzkumná studie

Studentská přehledová studie

Editorial

Milé čtenářky, milí čtenáři,

dovolujeme si Vám představit nové číslo Světa nadání.

Pro rubriku zahraniční studie se nám podařilo získat reprint textu C.G. Junga (1875-1961), jednoho z největších osobností evropské a světové kultury 20. století. Kapitola s názvem „Nadaný“ jež je součástí autorovy autobiografie nazvané Duše moderního člověka (2008), dává čtenáři příležitost krátce nahlédnout do školních let tohoto mimořádného člověka. Zejména nám ale dává příležitost se společně s ním zamyslet nad otázkami, které si sami tak často klademe: Jak nadané děti poznat? Jak je vzdělávat?  Jaké překážky a obtíže tyto děti často čekají? A mnoho dalších.. Mnozí čtenáři, zvláště rodiče a učitelé nadaných dětí budou jistě v textu (poprvé vydaném v Německu v roce 1962), nacházet mnohé, co je stále platné, i když bohužel i často zapomínané či přehlížené. Než se začtete do celé kapitoly, posuďte sami:

Problém nadaného dítěte není vůbec jednoduchý, protože takové dítě nelze poznat jen podle toho, že je dobrým žákem. Bývá tomu totiž leckdy i naopak. Takové dítě může vzbuzovat dokonce nepří­znivý dojem zvláštní roztržitostí, mívá hlavu plnou alotrií, je líné, nedbalé, nepozorné, nezpůsobné, svéhlavé a může dokonce budit dojem ospalosti. Na základě pouze vnějšího pozorování lze někdy stěží odlišit nadaného jedince od jedince nenadaného.

Dále přinášíme dva příspěvky. V prvním Vás Daniela Němcová pozve svojí výzkumnou studií k tématu: Identifikace souběhu intelektového nadání a dyslexie z pohledu učitelů. Cílem studie bylo zjistit, zda učitelé základních škol rozpoznají souběh rozumového nadání a dyslexie, na základě předloženého popisu fiktivního žáka. Dalšími cíli bylo zjistit, k jakému způsobu vzdělávání by pedagogové vzhledem k popsaným projevům žáka přistoupili a prozkoumat potenciální vliv dalších proměnných na rozhodnutí učitelů o charakteristikách podstatných pro vzdělávání žáka.

Ve studii s názvem Nadání a osobnost přináší David Macek přehled vybraných výzkumů, zabývajících se tématem studia osobnosti nadaných žáků. Nabízí rovněž praktické implikace pro jejich identifikaci.

Vážení příznivci Světa nadání, věříme, že i v tomto čísle najdete nové podněty a inspiraci.

Za celou redakci přeji vše dobré,

                                                                       Šárka Portešová

Nadaný

Původní stať Das Begabte. Převzato z publikace Duše moderního člověka, Atlantis 1994 se souhlasem Fritz Literaturagentur a překladatele.

Identifikace souběhu intelektového nadání a dyslexie z pohledu učitelů

Cílem studie bylo zjistit, zda učitelé základních škol rozpoznají souběh rozumového nadání a dyslexie, na základě předloženého popisu fiktivního žáka. Dalšími cíli bylo zjistit, k jakému způsobu vzdělávání by vzhledem k popsaným projevům žáka přistoupili a prozkoumat potenciální vliv dalších proměnných na rozhodnutí učitelů o charakteristikách podstatných pro vzdělávání žáka. Do výzkumu se zapojilo 184 pedagogů. Výsledky ukázaly, že souběh rozumového nadání a dyslexie identifikovala méně než polovina učitelů. Učitelé mají tendenci soustředit se na oblasti problémů žáka. Povaha identifikovaných charakteristik slabě souvisí se zaměřením způsobu vzdělávání. Dále výsledky odhalily, že pohlaví žáka v medailonku a zkušenost s rozumově nadaným žákem s dyslexií nemají na rozhodnutí učitelů vliv. Naopak účast na kurzu SPU a medailonek končící výčtem negativních charakteristik zvyšuje pravděpodobnost, že učitelé budou spíše identifikovat charakteristiky spojené s dyslexií.

Nadání a osobnost - přehled a zhodnocení výzkumných poznatků zabývajících se tématem studia osobnosti nadaných žáků

Cílem tohoto článku je shrnout poznatky o osobnostních rysech typických pro nadané děti od druhé poloviny 20. století po současnost. Od dob výzkumu Lewise Termana je častým zaměřením odborníků pracujících s nadanými žáky otázka, jací vlastně nadaní žáci jsou. Pokusy o ucelený popis konceptu osobnostních rysů ale naráží na definiční i metodologická omezení. Článek se podrobněji zaobírá některými vybranými teoretickými koncepty – Dabrowského teorií vývojového potenciálu, využitím faktorových modelů osobnosti u nadaných žáků, vlivem citové vazby na osobnostní vývoj nadaných žáků a implicitní teorií osobnosti nadaných. Dále se zamýšlí i nad stabilitou osobnostních rysů v čase. Závěr uvedené poznatky shrnuje a propojuje a nabízí implikace současného poznání pro identifikaci nadaných žáků a pro odborníky, kteří s nadanými žáky pracují.