Číslo 2, ročník XII, 2023

Editorial

Profesní rozvoj pedagogů vzhledem k podpoře nadání.

Příklady dobré praxe v rozvoji nadaných.

Recenze publikací

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

toto číslo Světa nadání je věnováno pohledu učitelů na stav vzdělávání nadaných žáků. První článek se věnuje názorům pedagogů na vzdělávání nadaných žáků. Autorky Jana Marie Havigerová a Eva Klimecká ve své stati Slova a pocity: jak se promítá téma „nadaný žák“ do myslí pedagogů (sondáž) se zaměřily na to, co pedagogové vnímají pod pojmem nadaný žák. Je to velmi důležité téma, protože přístup pedagoga ke vzdělávání nadaných žáků je velmi úzce spjat s jeho pocity a postoji. Velmi zajímavé zjištění je, jaké pocity pedagogů se objevují na emočních škálách. I když nejčastější konkrétní pojmenovanou emocí byl ve výzkumu označen strach, v konkrétních emočních škálách se však naopak ukázalo, že pedagogové spojují představu příchodu nadaného žáka do třídy převážně s pozitivními póly emočních škál (spíše radost, štěstí, klid, uspokojení, vděčnost).  Autorky však reagovaly na projevené obavy pedagogů a v závěru studie uvádějí také některá praktická doporučení, jak s vlastním strachem a obavami nakládat. Domníváme se, že tento příspěvek může přispět ke snížení obav pedagogů ze vzdělávání nadaných žáků.

Také druhý článek se věnuje stejnému tématu. Tentokrát však z jiného úhlu pohledu. Výzkumná studie Práce učitele s nadaným žákem na 1. stupni základní školy autorek Moniky Kadrnožkové a Evy Bezačinské je zaměřena na způsoby podpory nadaných a mimořádně nadaných žáků ve školách. Cílem studie je představit, jaké vyučovací metody a organizační formy využívají učitelé zapojení do výzkumu pro práci s nadanými žáky na prvním stupni základních škol. Autorky na základě citovaných zdrojů a vlastních výzkumných zjištění konstatují, že žáci nadaní a mimořádně nadaní jsou ve srovnání s podporou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nedostatečně podporováni, a to jak v systémových intervencích, tak i ve školních přístupech. Uvádějí konkrétní oblasti, kde jsou slabá místa ve vzdělávání nadaných, což může pomoci zejména učitelům zaměřit se na ně. Přínosné je, že autorky podrobně rozebírají podporu nadaných žáků prostřednictvím sektoru neformálního vzdělávání, která bývá opomíjena. Zkušenosti pro práci s nadanými mohou čtenáři získat i z publikovaných výtahů z rozhovorů s učiteli. Článek může být tedy vnímán jako zdroj inspirací pro učitele, jak pracovat s nadanými, aby docházelo k jejich adekvátnímu rozvoji a jak zlepšovat stále ještě neuspokojivý stav jejich vzdělávání.

V části časopisu věnované recenzím je publikován příspěvek Jany Veselákové, který poskytuje fundovaný pohled na knihu Jak předcházet nevhodnému nálepkování nadaných žáků. V recenzi se projevují zkušenosti a znalosti autorky z několika oblastí vzdělávání nadaných. Především jsou to její praktické zkušenosti z výuky nadaných na základní škole. Dále teoretické poznatky a výstupy výzkumů, protože vzdělávání nadaných je téma její disertační práce. V neposlední řadě čerpá z praxe při přípravě učitelů, protože vyučuje na katedře matematiky PdF MU, která se na vzdělávání nadaných žáků v matematice zaměřuje. Ve své recenzi uplatňuje tedy teoretický i praktický úhel pohledu na prezentovanou problematiku. Nejprve stručně představuje jednotlivé části publikace a vyjadřuje svůj názor na uvedené informace. Komentuje prezentované poznatky autorů z výzkumu. Za nejpřínosnější považuje prezentaci konkrétních reálných ukázek situací z pozorování výuky a vytvoření doporučení pro eliminaci nevhodného nálepkování. Také popis nevhodných edukačních strategií, a jak je nahradit, má pro praxi velký význam.  Dle autorky recenzovaná metodika výrazně přispívá k hlubšímu porozumění podstaty nálepkování ve vzdělávání. Celkově Jana Veseláková hodnotí publikaci jako zdařilou a přínosnou především pro pedagogy a doporučuje k prostudování.  

Vážené čtenářky a čtenáři, přejeme Vám pěkné a obohacující čtení, a to nejen v tomto zimním období. Věříme, že se k publikovaným článkům vracíte a nacházíte žádoucí informace.

Za celou redakci

Eva Trnová

Slova a pocity: jak se promítá téma „nadaný žák“ do myslí pedagogů (sondáž)

Příspěvek soustředí pozornost na téma nadaný žák se zaměřením na slova a pocity. Cílem práce je analýza asociací pedagogů na téma nadaný žák. Nezkoumáme konkrétní zkušenosti, netestujeme znalosti, nýbrž zkoušíme poodhalit, jak přirozeně uvažují a jaké pocity promítají pedagogové k tomuto tématu. Motivací pro tento přístup je naše touha dostat se blíže k jádru vztahu pedagogů různých stupňů k nadaným žákům, neboť od bazálních myšlenek a pocitů se odvíjí další bezděčné i záměrné chování a jednání (nejen) vůči nadaným žákům. Jedná se o sondu, cílem je získat široké spektrum spontánních odpovědí, nikoli verifikovat hypotézy. Výsledky ukázaly, že výrazy, které jsou nejčastěji používány při popisu asociace na téma nadané dítě se nejčastěji vztahují ke schopnostem (talent, potenciál, šikovné), odlišnosti od normy (nadprůměrné, jiné) a intelektu, resp. myšlení (logické, chytré, inteligentní, IQ). Představa nadaného žáka vyvolává různé emoční asociace v různých kontextech, dominují odpovědi spojené s kompetencemi pedagogů (Dokážu ho rozvíjet?), negativními emocemi (obavy a strach, opět spojované zejména s tím, zda pedagog dokáže nadanému žákovi poskytnou adekvátní péči), kladnými emocemi (těším se, radost) i ambivalentními emocemi (zvědavost, je to výzva). Nejčastější konkrétní pojmenovanou emocí je strach. V konkrétních emočních škálách se však ukazuje, že pedagogové spojují představu příchodu nadaného žáka do třídy převážně s pozitivními póly emočních škál (spíše radost, štěstí, klid, uspokojení, vděčnost. Protože máme data od pedagogů všech stupňů, ukazujeme některé nalezené rozdíly mezi nimi. Protože se v odpovědích ve výzkumu, stejně jako reakcích našich studentů učitelství v pregraduálním vzdělávání, se opakovaně objevuje jako klíčové téma strachu, nabízíme v závěru studie také některé praktická doporučení, jak s vlastním strachem a obavami nakládat.
Stáhnout celý článek v pdf

Práce učitele s nadaným žákem na 1. stupni základní školy – případová studie

Příspěvek seznamuje čtenáře s problematikou vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků, kteří jsou vzdělávání stejně jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných . Dle Tematické zprávy ČŠI (Pavlas, 2022) stále existuje nedostatečné systematické rozvíjení podpory pro nadané a mimořádně nadané žáky ve školách. Cílem textu je představit, jaké vyučovací metody a organizační formy využívají učitelé pro práci s nadanými žáky na prvním stupni základních škol. Ve vztahu k tématu šetření byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně design případové studie. Jako případy bylo definováno pět záměrně vybraných základních škol, výzkumný vzorek tvořilo šest prvostupňových učitelů. Sběr dat probíhal metodou polostrukturovaných rozhovorů a obsahovou analýzou dostupné školní dokumentace. Pro analytické šetření byla zvolena metoda otevřeného kódování, data byla poté komparována technikou kontrastování, přičemž vzniklo šest kategorií, které byly dále interpretovány. Výsledky šetření poukazují na nedostatky především ve spolupráci škol s organizacemi, které podporují vzdělávání a rozvoj nadaných žáků, naopak pozitivně byly hodnoceny aspekty přípravy a práce učitelů s nadanými žáky a to nejen z hlediska vzdělávání, ale též z hlediska socio-emočního rozvoje.
Stáhnout celý článek v pdf

Recenze publikace Jak předcházet nevhodnému nálepkování nadaných žáků

Publikace byla vydána v roce 2022 a vznikla ve spolupráci autorů – Evy Klimecké, Ivy Staňkové, Lenky Venterové, Jany Marie Havigerové a Petra Dostála. Všichni uvedení autoři z rozmanitých oborů se odborně zabývají problematikou nadaných žáků.
Stáhnout celý článek v pdf