Archeologické léto nabízí přes 80 lokalit a 250 komentovaných prohlídek

Návštěvníci se můžou seznámit nejen se starobylými lokalitami, ale i s aktuální prací vědců. Nabízí se jim například unikátní příležitost pozorovat probíhající archeologické práce v Doudlebech nad Orlicí nebo v Těšeticích-Kyjovicích (u Znojma). V Polešovicích u Uherského Hradiště si lidé budou moct dokonce práci v terénu vlastníma rukama vyzkoušet.

Místo pohřebiště dálnice
Kolem Polešovic budou brzy svištět auta rychlostí 130 kilometrů za hodinu, plánuje se tam výstavba dálnice D55 v úseku Staré Město – Moravský Písek. Než ale na staveniště najedou bagry, musí se historicky cenná lokalita prozkoumat. Dnes se místo nachází asi 800 metrů jihozápadně od Polešovic, před dávnými časy tam sídlilo pravěké polykulturní sídliště. Rozkládalo se na vyvýšeninách tvořených písky, v blízkosti tehdejších komunikačních uzlů, přirozenou ochranu návrší vytvářel bažinatý terén tvořený rameny řeky Moravy.

„Tato strategická poloha byla tedy osídlena po všechna pravěká období již od paleolitu. V současnosti zde zkoumáme pozůstatky sídlišť z mladší a pozdní doby kamenné, doby bronzové, doby železné a výrazné stopy osídlení také nacházíme z období hradištního, kdy se zde nacházela středověká ves Záblacany,“ píšou archeologové na webu.

Morava je vůbec velice bohatá, co se archeologických nalezišť týká. Cenné pozůstatky paleolitických sídlišť bychom našli například poblíž obcí Dolní Věstonice a Pavlov. Tamní sídliště jsou významná doklady obytných objektů a loveckých aktivit (ohniště, skládky mamutích kostí), ale i projevy duchovního života a stopami výrobních technologií lovců mamutů (rituální pohřby, umění, vypalování hlíny, výroba textilu). V areálu lze navštívit také architektonicky originální muzeum Archeopark Pavlov, prezentující výsledky dlouholetých výzkumů.

Oppidum, klášter a husité
Čechy rozhodně nezůstávají pozadu. Třeba těsně za jižními hranicemi hlavního města Prahy leží zaniklé keltské oppidum Závist. Nad soutokem Vltavy a Berounky stála hradiště v několika pravěkých obdobích, svého vrcholu ale lokalita dosáhla na přelomu 6.–5. století před naším letopočtem, v období spojovaném s Kelty. V 2. století před naším letopočtem zde vyrostlo oppidum, jehož několikakilometrové opevnění chránilo téměř dvě stovky hektarů plochy.

„Vedle významu hradiště z pohledu rekonstrukce mocenských poměrů doby železné se pozastavíme i nad možností existence chrámového areálu z 5. století před Kristem, pozastavíme se ale i nad každodenním životem pravěkých obyvatel hradiště z pohledu stravování a provozovaných řemesel či odívání,“ slibují archeologové na webu projektu. „Při návštěvě budeme čerpat z výsledků několik desetiletí dlouhého archeologického výzkumu, k doplnění výkladu využijeme i zobrazení z unikátního 3D modelu oppida,“ dodávají.

Velmi zajímavá může být rovněž prohlídka Sázavského kláštera, třetího nejstaršího mužského kláštera v Čechách založeného ve třicátých letech 11. století poustevníkem sv. Prokopem. 

Nedávno jsme si připomínali 600. výročí husitských bouří, není proto od věci podívat se blíže i na toto období. Co třeba v areálu památníku Jana Žižky z Trocnova? Naopak téměř zcela neznámou památkou na husity jsou zbytky Nového hradu u Kunratic (nedaleko Prahy). Na počátku 15. století jej nechal vystavět Václav IV. jako nové panovnické sídlo. Václav na hradě několikrát pobýval a roku 1419 zde za dramatických okolností zemřel.

Od roku 1420 v něm sídlila posádka krále Zikmunda Lucemburského, kterou oblehlo v prosinci téhož roku husitské vojsko Starého a Nového Města pražského. Posádka se vzdala a hrad byl následně vypálen, přičemž již nebyl nikdy obnoven. Ve východním předpolí hradu jsou zachovány pozůstatky obléhacího tábora s valy, příkopy a palebnými pozicemi praků.

Na webových stránkách Archeologického léta naleznete mnohem víc tipů na výlety za historií včetně možností rezervace termínu.