Charakteristické znaky nadaného dítěte

Nadané versus bystré dítě

Klárka a Honzík jsou spolužáci z druhé třídy. Klárka je moc šikovná, u učitelů i spolužáků oblíbená holčička. Učení jí jde lehce, v hodinách je aktivní, nebo se zájmem naslouchá, na otázky vždy zná odpověď.  Ráda se učí a dobře si pamatuje, například slovíčka v hodinách cizího jazyka. Přijímá úkoly od učitelů a poslušně je vypracovává. Ve škole se cítí dobře a je spokojená se svými výsledky. Honzík je oproti Kláře pro učitele oříšek. Je kritický, pracuje jen na úkolech, které ho baví. Má neobvyklé nápady, klade často až dotěrné otázky a všechno jakoby už věděl. Velmi dobře mu to myslí, rychle nachází souvislosti a vyvozuje závěry. Když ho něco zajímá, dokáže se na to velmi soustředit. Často intenzivně projevuje své emoce a ne-/zájem.  V hodinách se nudí a vyrušuje, nebo si dělá svoje věci bez ohledu na instrukce od učitele. S dětmi ve třídě příliš nevychází. Ony ho považují za samotáře a podivína. Lépe se cítí se staršími dětmi či s dospělými.  Ve škole se necítí dobře. Učitelé se bojí, že v budoucnu bude mít kázeňské problémy se svým chováním.

Kdo z těchto dvou dětí je nadaný? Většina lidí by pravděpodobně odpověděla, že Klárka. Na první pohled ano, ale výsledky psychologicko- pedagogické diagnostiky říkají, že tomu tak není. Klárka je typickým příkladem bystrého dítěte, zatímco Honzík je ilustrací žáka s rozumovým nadáním. Jak je vidět na této modelové situaci, neprokáže-li se u dítěte nadání, neznamená to, že nebude úspěšné a není třeba jej ve škole dále podporovat a rozvíjet. A naopak, je-li dítě talentované, neznamená to žádnou výhru v loterii, práce s ním může být velmi náročná.

Tří základní pilíře nadání                                   

Jak tedy u dítěte můžeme nadaní rozpoznat a odlišit jej například od popsané bystrosti, i když nejsme psychologové nebo odborně vyškolení pedagogové? Nejstručněji můžeme talentované dítě charakterizovat následovně:

1)     v určitých směrech předčasně vyvinuté (například se naučí mluvit dříve než jeho vrstevníci)

2)     lpí na vlastním tempu apostupu při nejrůznějších činnostech

3)     je vysoce motivované (dělá věci proto, že ho baví, ne kvůli pochvale či odměně).

Talent v útlém věku

Častou otázkou je, kdy se nadání začne projevovat a kdy je tedy správný čas poslat dítě k psychologovi na diagnostiku? Identifikovat u dítěte nadání je důležité zejména pro to, abychom pro něj mohli ve škole nastavit co nejvhodnější podmínky. V tomto smyslu je nedůležitějším obdobím právě nástup do první třídy. Nadání se ale projevuje od útlého věku dítěte, nebo se naopak může úspěšně skrývat a maskovat až do dospělosti. Nebo dokonce nemusí být objeveno vůbec.

            Někteří autoři uvádějí, že základní identifikace nadání je možná již u dětí rok a půl starých. Problém u takto malých dětí je ale v tom, že se ještě nedá úplně s jistotou říct, zda se nejedná „jen" o zrychlený vývoj rozumových funkcí, které se časem dostanou na normální úroveň. Nicméně existují jistá vodítka, která nám mohou napovídat, že dítě by mohlo být nadané. V kojeneckém a batolecím věku talentované děti v porovnání se svými vrstevníky:

-         jsou hodně živé, aktivní, mají menší potřebu spánku

-        disponují větším rozsahem a delším trváním pozornosti a jsou velmizvídavé

-        dříve rozpoznávají známé osoby a dříve chápou trvalost objektů (to znamená, že dítě chápe, že objekt nezmizí, i když ji zrovna nevidí)

-        mají zvýšenou potřebu podnětů a zároveň jsou více citlivé (například na hluk či ostré světlo)

-        mají vynikající paměť, rychle se učí

-        rychleji začínajímluvit.

Ne u každého nadaného dítěte se projeví všechny tyto znaky. Pro to, abychom měli začít uvažovat o nadání dítěte, stačí, aby se objevily tři z těchto znaků.

Profil nadaného dítěte

Rozumově talentované dítě se vyvíjí nerovnoměrně, tzv. disharmonicky. Znamená to, že v některých oblastech je před ostatními dětmi brzy napřed (např. intelekt), ale v jiných naopak může být opožděné (např. oblasti týkající se emocionálního prožívání a sociálních interakcí, nebo vývoj jemné motoriky). Zatímco akcelerované vlastnosti můžeme označit veskrze za pozitivní, zpomalený vývoj v jiných oblastech často souvisí se specifickými problémy nadaných dětí.

Pozitivní aspekty talentu 

-        velká vyspělost rozumových schopností, vysoký výkon v oblasti myšlení (zvládnutí práce s abstraktními symboly – analytičnost, zobecňování, hledání zákonitostí, vztahů příčina – důsledek, nacházení souvislostí a opakujících se vzorců)

-        dobrá paměť a schopnost učení (z toho pramení široký rozsah znalostí a schopnost vybavit si informaci, když je potřeba)

-        vysoká záměrná pozornost (schopnost dlouho ostražitě pozorovat objekt zájmu) a velká přirozená zvídavost

-        vyspělýverbální projev, velkáslovní zásoba, gramatickásprávnost, brzymluví, časníčtenáři (i před 4. rokem života)

-        vysoká míra kreativity, flexibility a originality

-        mnoho zájmůa hluboký zájem o věc

-        sofistikovaný smysl pro humor

-        silnávnitřnímotivace (nemají potřebu klasického odměňování a chválení, jako většina dětí, dělají věci, protože je zajímají a baví, to, že je mohou dělat, je pro ně odměna), samostatnost při řešení úkolů a provádění činností, schopnost sebeřízení

-        Silné estetické vnímání, vysoký morální cit, vnímání globálních problémů

Negativní aspekty talentu

-        Odmítáníautorit, zadaných úkolů, příkazů a nařízení, vzdor, diskutování

-        Nervozita, frustrace nebo protesty v situacích, kdy s něčím nesouhlasí (a to je často)

-        Časté choulostivé, nepříjemné či nevhodné otázky

-        Denní snění (nevnímají, jsou ve svém imaginárním světě)

-        Netolerující, panovační, neschopní podřídit se, často nespolupracující

Z poznatku, že nadání s sebou nenese samá pozitiva, ale je pro dítě i značnou zátěží, by měl vycházet individuální vzdělávací plán a přístup k rozvíjení dítěte v nejširším slova smyslu. Co je tím myšleno? Neměli bychom ustrnout jen na tom, že dítěti budeme pomáhat rozvíjet jeho nadání (například matematicky talentovaného žáka budeme podporovat v účasti na soutěžích apod.). Naopak bychom se měli zaměřit také na oblasti, ve kterých je dítě slabší, a pomáhat mu v nacházení strategií, jak si s nimi poradit.

Více o vzdělávání talentovaných dětí se můžete dozvědět v článku Specifické studijní potřeby nadaných.

Problémy spojené s talentem

Nadané děti jsou velmi sebekritické, perfekcionistické. Vyhýbají se riskování. Jde jim všechno, a proto je často těžké se rozhodnout pro jednu věc (například při volbě kroužku, nebo povolání). Potřebují ostatní organizovat a vést, což jim může způsobovat problémy v kolektivu. Ve škole je nadaný žák často brán jako „jiný", což je pro dítě velmi těžko snesitelné. Mnohdy svoje nadání skrývá, jen aby byl jako ostatní. Talentované děti jsou často samotářské, mívají problémy s vrstevníky, protože si s nimi nerozumí.

Mnohé nadané děti mají tzv. dvojí výjimečnost, mimo talentu mají zároveň určitý handicap. Může se jednat například o specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie,…), poruchu pozornosti, Aspergerův syndrom apod. V takových případech často nadání zůstává maskováno tímto znevýhodněním. Nadané dítě dvojí výjimečnost těžce prožívají. Jsou si vědomy svého talentu a zároveň i svého omezení. Z této situace mohou vznikat problémy emočního charakteru.

Zatímco pozitiva toho být nadaný jsou na první pohled zřejmá a tkví v potenciálu být úspěšný, skrytá hrozba negativních stránek nadání si často vůbec nemusíme uvědomit. Považujeme za důležité umět rozpoznat, na které oblasti bychom si při práci s talentovanou mládeží měli dát pozor, kde mohou vznikat třecí plochy, kde jsou zárodky budoucích potenciálních problémů.

Dozvěděli jsme se, jaké jsou charakteristiky nadání a že se rozhodně nejedná jen o samá pozitiva. Je důležité umět talentované dítě rozpoznat, a to co nejdřív. Profesionální diagnostiku ale musí udělat odborník v pedagogicko-psychologické poradně. Zajímá-li vás, jakým způsobem se postupuje při identifikaci nadání, dozvíte se více v článku Identifikace nadání, který připravujeme k vydání.

Ilustrační obrázek zdroj: Wikimedia Commons