Startuje další série NEZkreslené vědy. Přiblíží fyziku, vesmír i historii

Užuž se liška v kalhotách s hlasem herce Pavla Lišky chystá vyprávět o teorii relativity a pravidelní diváci neomylně poznávají, že přišel čas na další epizodu seriálu NEZkreslená věda, když ji najednou přeruší ženský hlas. „To už tady bylo, odteď to přebíráme!“ říká zatím neznámá dáma a rovnou vysvětlí důvod svého vpádu. Albert Einstein a jeho převratná myšlenka dostaly prostor ve třetí řadě oblíbených populárně-naučných videí. Kdeže dnes ty dávné sněhy jsou, teď přišel čas posunout se dál – k vynálezu, který na základu teorie relativity vznikl: k urychlovačům částic.

Nově na scéně
Kreslené filmy popularizující témata z různých oblastí výzkumu se letos představují již se šestou řadou. A opět přinášejí rozpohybované kresby, osobitý humor a pořádnou dávku informací. Novinka, která na první pohled a poslech upoutá, je změna průvodce. Pavla Lišku, jak už z úvodní scénky vyplývá, vystřídá dvojice kreslených moderátorů. Herečku Báru Hrzánovou v roli vědeckého dobrodruha doplňuje její kolega a manžel Radek Holub – ten v seriálu vystupuje jako… holub. Jeho entrée je nečekané – doslova ho vyplivne ústí urychlovače.

„To byl moment, kdy jsme museli najít kompromis mezi potřebným zjednodušením, které daný formát potřebuje, a dostatečnou přesností, aby to opravdu byla nezkreslená věda,“ říká odborný garant aktuální epizody Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. „Kreslíři i scenáristé jsou pochopitelně laici, ale všichni dohromady jsme se snažili udělat atraktivní a zároveň seriózní video o vážných vědeckých tématech, což je nesmírně těžké – v průběhu práce došlo na změnu toku scénáře i několik korektur. Nakonec jsme video dostali do stavu, ze kterého jsem vyloženě nadšený. A Bára Hrzánová s Radkem Holubem jsou prostě skvělí,“ chválí tvůrčí tým vědec, jenž se sám dlouhodobě zabývá popularizací složitých témat, ostatně v rámci NEZkreslené vědy už zaštítil díly o radioaktivitě či jaderných elektrárnách.

Jak těžké bylo pro herecký pár vysvětlit medicínské nebo průmyslové využití vynálezu, jeho teoretické základy a popsat největší experimentální urychlovač na světě v laboratořích CERN? Jako křest ohněm, říká Bára Hrzánová: „Pro mě byla práce na celé sérii velké dobrodružství, poněvadž zvlášť některé díly se týkaly oblastí, kterým absolutně nerozumím. Vždy jsme se ale s manželem snažili co nejlépe odvést své řemeslo, interpretovat text tak, aby ho pochopili i ostatní, správně česky a po významu.“ Jak ovšem přiznává, bližší jí jsou společenská a ekologická témata.

Vědecké vyzobávky
Ačkoli Radka Holuba fyzika prý taky nikdy moc nelákala, zjevně si z výkladu své seriálové parťačky o urychlovačích částic něco zapamatoval. V závěru pořadu totiž přidává holubí shrnutí, a dokonce několik „vyzobávek“ – zajímavostí, které posbíral cestou. V šesté řadě se podle manažerky projektu Marty Dlouhé budou objevovat pravidelně.

„Zásadní změnu jsme udělali také v animačním procesu. Dříve výtvarník vše kreslil přímo pod kamerou. Nyní se většina tvoří v počítači, což je sice taky ruční práce, ale bez kamery v přímém přenosu. I díky tomu přibyly animace, které se v dřívějších řadách daly realizovat jen velmi pracně,“ dodává režisérka a výtvarnice Markéta Smolíková Kubátová.

Tvůrci z Akademie věd ČR spolu s filmaři ze studia MAUR film, jmenovitě vedle režisérky Markéty Smolíkové Kubátové i scenáristka Lucie Kajánková, přichystali pro diváky bohatý sedmidílný exkurz nejen do světa fyziky, ale i do vesmíru, historie nebo technologií, čerpající z témat mezioborových programů Strategie AV21.

Nová epizoda bude na youtubovém kanále Otevřené vědy či na sociálních sítích platformy uveřejněna vždy druhé pondělí v měsíci. Každé z videí je opět doplněno o titulky pro neslyšící či anglický přepis, čímž se cyklus stává přístupným i neslyšícím a zahraničním divákům.

Kladné ohlasy NEZkreslená věda sbírá především mezi školáky a pedagogy, kteří se netají tím, že videa používají při výuce. Zvláště nyní, kdy se děti musejí učit z domova, je zábavná forma učiva více než vítaná. Ke slovu tak mnohdy přicházejí i starší díly populárně-naučných filmů. „Průměrná sledovanost jednoho dílu je přibližně 130 tisíc zhlédnutí, přičemž největší úspěch zaznamenalo video o včelách z předloňské řady s bezmála 377 tisíci zhlédnutí. Populární jsou ale i díly o vzniku vesmíru nebo o tom, jak funguje jaderná elektrárna,“ přináší malou statistiku Marta Dlouhá, a jmenuje tak již zmíněné téma, jež s výtvarníky před několika lety vytvořil Vladimír Wagner.

Jaderný fyzik se nebrání další spolupráci, rád by viděl, jak by se dala nakreslit a namluvit třeba cesta ke hvězdám. A u hvězd by nechtěla chybět ani Bára Hrzánová. Vždyť zrovna o vesmíru a jeho tajemstvích se leccos dozvěděla už při jednom z natáčení letošních dílů, tak má na čem stavět. Ale o tom zase někdy příště…