Co lidstvu hrozí s měnícím se klimatem?

Budeme žít na planetě, kde bude pitná voda na příděl a kvalitní jídlo výsadou nejbohatších? Jak upozorňují vědci napříč obory i státy, právě nyní se rozhoduje, zda lidstvo v devastaci planety překročí mez, odkud už není návratu. Tématu klimatické krize se věnuje i diskuzní setkání vědců, zástupců univerzit a dalších organizací. Jaké hrozby a výzvy očekává rostlinný genetik, klimatolog, vodohospodář, mikrobioložka či zemědělec? Sledujte online stream z debaty na Universitas ZDE.

Akademici berou ekologické výzvy velmi vážně a univerzity se čím dál více snaží o šíření poznatků a strategií udržitelnosti života na Zemi. Klimatické krizi se věnuje i v pořadí třetí letošní diskuze z cyklu kulatých (online) stolů, které ve spolupráci s Universitas vysoké školy pořádají.

Podtitul diskuze – Co budeme dýchat, jíst a pít? – naráží právě na aktuální environmentální hrozby, s nimiž se musí lidstvo vyrovnat, nebo se jim snažit předejít. Zástupci univerzit, ale také například Českého hydrometeorologického ústavu a dalších výzkumných organizací napříč republikou se sešli k diskuzi u kulatého stolu.

Pohled rostlinného genetika na hrozící potravinovou krizi představil Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Podle jednoho z předních odborníků na výzkum buněčného jádra rostlin budou právě plodiny a jejich odolnost v době klimatické změny pro přežití lidstva zcela zásadní.

Aleš Pečinka působil 16 let v Německu a Rakousku, sedm let vedl výzkumnou skupinu v Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem a od roku od roku 2017 pracuje v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který je součástí Centra regionu Haná. „Považuji se za jednoho z ambasadorů, který se genetické modifikace a jejich smysluplné využití snaží obhajovat,“ říká o sobě Pečinka v dřívějším rozhovoru pro Universitas.cz.

O počasí a jeho změnách v diskuzi promluvil klimatolog a meteorolog Radim Tolasz, který působí jako vedoucí Oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu a zároveň je členem Komise pro problematiku klimatu Rady pro výzkum, vývoj a inovace Úřadu vlády ČR. Tolasz byl také českým zástupcem na jednání Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), jednoho z nejdůležitějších strategických orgánů pro klimatickou změnu na světě. 

Jak správně projektovat vodní díla, aby krajina zbytečně nepřicházela o vodu, nebo jak a jestli vůbec upravovat potoky a řeky, prozradí expert na vodohospodářskou tematiku Tomáš Dvorský, odborný asistent z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Coby výzkumník se také zaměřuje na oblast nových ekologických stavebních materiálů na bázi průmyslových odpadů a na to, jak se dají použít nejen ve vodním hospodářství. Vedl desítky závěrečných prací zaměřených na vodohospodářskou problematiku a je autorem či spoluautorem více než padesáti vědeckých publikací.

Přístup mikrobiologie reprezentovala Hana Šantrůčková, profesorka ekologie z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Soustředí se na biologii ekosystémů, konkrétně na mikrobiální transformace uhlíku, dusíku a fosforu v půdě. Je expertkou na ekologii půdy.   

Pohled ekologického zemědělství a přístupu k lesům a krajině představil Petr Marada, soukromý zemědělec, vysokoškolský pedagog Mendelovy univerzity v Brně a také expert Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky stejné univerzity. Marada má za sebou řadu projektů realizací mokřadů, tůní a biokoridorů v oblastech, kde se intenzivně hospodaří. V roce 2015 byl za svůj přínos pro krajinu nominován na Cenu Josefa Vavrouška, která je jednou z nejvýznamnějších ekologických ocenění v Česku. 

Diskuzi moderoval Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který je expertem v oborech geomorfologie a geoekologie. Specializuje se na analýzu vývoje říčních systémů v souvislosti se změnami krajiny a také na dopady lidské činnosti na koryta a nivy řek. Jeho polem je fungování vodních toků, hloubková eroze a revitalizace říčních systémů.

Jak Hradecký řekl v aktuálním rozhovoru pro magazín Universitas, věří, že lidstvo si vždy dokáže poradit, a to i s klimatickou změnou. „Otázkou je, za jakou cenu se naše neuvážené počínání v minulých dekádách a staletích podaří eliminovat,“ dodal Hradecký. 

Byli pozváni i další odborníci, kteří zasedli v hledišti jako čestní hosté. Budou například přednostně pokládat dotazy diskutujícím nebo do diskuze sami přispívat. Jedním z čestných hostů je například rektor Ostravské univerzity Jan Lata, který působí jako předseda vládní Komise pro problematiku klimatu.

Ostravské diskuzní setkání organizují v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost Ostravská univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Univerzita Palackého v Olomouci, Jihočeská univerzita, Univerzita Pardubice, Vysoká škola chemicko-technologická a Vysoká škola polytechnická v Jihlavě.